Get in touch
S tím, jak si Dubaj upevňuje svou pozici oblíbeného obchodního a cestovního centra, začíná být vnímána také jako nejlepší důchodová destinace v regionu, zejména mezi dlouhodobě žijícími expaty, kteří se ještě nechtějí vzdát mnoha vymožeností města.
Vzhledem k tomu, že životní náklady neustále rostou, je pro zajištění zlatých let důležité pečlivé finanční plánování. Jaký je však rozumný cíl, na který je třeba se zaměřit?
Podle průzkumu, který na Instagramu provedla společnost Arabian Business, se neuvěřitelných 57 % respondentů domnívá, že pro pohodlný důchod v emirátu je nutný roční příjem vyšší než 150 000 dolarů. Podle 24 procent stačí 100 000-150 000 dolarů ročně, zatímco 14 procent zvolilo 50 000-100 000 dolarů a pouze 6 procent se rozhodlo pro 20 000-50 000 dolarů ročně.
"Stačí 100 až 150 tisíc dolarů ročně," řekl 24letý marketingový manažer Muskaan Chelani pro Arabian Business.
"Když odcházíte do důchodu v Dubaji, už jste si zařídili dům a zajistili si veškeré potřebné vybavení po celou dobu svého působení. Proto po odchodu do důchodu spočívají vaše výdaje hlavně v oblasti zdraví, které je také hrazeno z pojištění, vašich mimoškolních aktivit a všech potřeb a přání spojených s jídlem a podobnými výlety. I když budete chtít v důchodovém věku utrácet, můžete si s partnerem za tyto peníze užívat velmi slibný životní styl."
"V Dubaji je samozřejmě nebe nad hlavou, ale prakticky vzato by vás tato částka měla dobře uživit."
Podle Rucharda Soderlunda, řídícího partnera poradenské společnosti Henn&Rich Global Advisory, 27 let, je však částka potřebná k pohodlnému důchodu v Dubaji "subjektivní".
"To, co představuje pohodlný důchod, se u jednotlivých lidí velmi liší. Pro někoho je 100 000 dolarů ročního pasivního příjmu více než dost na pohodlný důchod v SAE a pro někoho ani 500 000 dolarů nepokryje náklady na důchod v této zemi."
Devětadvacetiletý konzultant v oblasti nemovitostí Jevon Olumide se však domnívá, že roční příjem 150 000 dolarů je nutný vzhledem k tomu, že životní náklady v příštích letech pravděpodobně porostou. "Přestože žiji skromně, je nezbytné a důležité, abych měl skutečně k dispozici značnou částku peněz, se kterou mohu rozumně nakládat, chtěl bych podporovat svou rodinu v jejím dalším vzdělávání a také v životních rozhodnutích, jako je svatba, a proto by pro mě bylo velmi důležité být finančně nezávislý a svobodný, abych si mohl dovolit životní styl a věci, které chci dělat."
Většina expatriantů se však shodla na tom, že nejzásadnějším problémem je kvalita a dostupnost zdravotní péče, která má svou cenu.
Pohodlný odchod do důchodu jako expat v Dubaji vyžaduje pečlivé finanční plánování, disciplinované spoření a komplexní pochopení individuálních životních preferencí a dlouhodobých cílů. A přestože se názory na tuto problematiku poměrně různí, převládá názor, že preference životního stylu určují, kolik budete muset spořit, abyste mohli pohodlně odejít do důchodu.
Stuart Porter, certifikovaný finanční plánovač ve společnosti AES International, obhajuje jako výchozí bod široce přijímané "pravidlo 4 %". Tato teorie, kterou v 90. letech navrhl finanční plánovač William Bengen, navrhuje vybrat 4 procenta úspor na začátku penze a poté tuto částku každoročně upravovat o míru inflace.
"Pokud máte penzijní úspory ve výši 1 milionu dolarů, vyberte si v prvním roce odchodu do důchodu 40 000 dolarů," řekl Bengen v rozhovoru pro Arabian Business. "Pokud by inflace v průběhu roku činila 5 %, vyberete v dalším roce 42 000 USD a tak dále."
Upozorňuje však, že toto pravidlo má své nevýhody, a na základě nedávných pojistněmatematických studií navrhuje konzervativnější míru výběru ve výši 3-3,5 procenta.
Podobný pohled na věc nabízí i Carol Glynn, koučka osobních financí z Dubaje. "Obecně lze odhadnout, že vezmete své očekávané životní náklady a vynásobíte je 25x," řekla. Pokud například vaše předpokládané roční výdaje činí 200 000 AED (přibližně 54 500 USD), potřebovali byste na důchodové spoření nejméně 5 000 000 AED (přibližně 1,36 milionu USD).
Ačkoli se tato čísla mohou zdát skličující, oba odborníci zdůrazňují, že je důležité začít spořit včas a důsledně. Porter doporučuje: "Spořte si určité procento z celkového příjmu, nejen z platu, ale i z bonusů, přesčasů, pronájmu a příjmů z dividend." Glynn se k tomuto názoru připojuje a doporučuje cílevědomé sestavování rozpočtu a využití dubajského prostředí osvobozeného od daní k optimalizaci investičních příležitostí.
Třicátníkům Porter doporučuje diverzifikovat investice napříč třídami aktiv, jako je hotovost, pevný příjem, nemovitosti a akcie, případně prostřednictvím nákladově efektivních nástrojů, jako jsou fondy obchodované na burze (ETF). Glynn zdůrazňuje sílu složeného úročení a vyzývá mladé profesionály, aby "začali investovat část svých příjmů co nejdříve".
Při plánování důchodu se znovu objevuje odvěká debata o pronájmu a koupi nemovitosti. Porter uznává emocionální aspekt tohoto rozhodnutí. "Vlastnictví nemovitosti sice může nabídnout stabilitu a potenciální dlouhodobé zhodnocení, ale zároveň s sebou nese počáteční náklady, průběžné výdaje na údržbu a možné výkyvy trhu."
"Zvažte výhody a nevýhody každé z možností a zvažte, jak jsou v souladu s vašimi plány na důchod a finanční stabilitou," navrhuje Glynn.
Koupě nemovitosti může být sice rozumnou investicí a prostředkem k zajištění bydlení bez obav z každoročního zvyšování nájemného nebo hrozby vystěhování, stejně jako příležitostí k vybudování generačního bohatství pro vaše závislé osoby, vyžaduje však značné počáteční náklady a je spojena s průběžnými výdaji na údržbu, dodala.
Pronájem však nabízí větší flexibilitu a může být vhodnější variantou pro ty, kteří se raději nechtějí zavazovat k dlouhodobé investici nebo si nejsou jisti svým dlouhodobým pobytem v Dubaji.
Zdroj: Arabian Business
